Dobrý den paní Jandová, posíláme Vám s Keší jarní pozdrav :-D Kešmeš podle očekávání ožila, jak zesílilo sluníčko, a podle toho se chová. Když přijdu domů, pořád je prioritou masíčko, ale po masíčku se už nedožaduje hraček, ale nutně potřebuje jít na balkon. Na fotkách uvidíte, jak to vypadalo asi před měsícem. Dneska je tam o něco víc květináčů a truhlíků, které Kešmeš v honbě za teplem demoluje B-). Že tam je zrovna křehká majoránka nebo petrželka jí moc nezajímá. Jinak ale nezapře svou křehkost. Dneska například dlouho škemrala, než jsem ji vzala na balkon, ale když se tam pak ocitla, zase rychle utekla, protože foukal docela velký vítr a toho (nejen toho) ona se bojí. Jinak k našemu soužití... Byli jsme teď na jaře dvakrát na jihu i s Keší, dělali nám novou střechu, tak jsme si prodloužili dva víkendy. Je to starý kamenný barák, takže spousta práce kolem toho, no a Keší jela s náma. Cestu snáší pořád špatně, ale jakmile se ocitne v tom našem domě, je tam jako doma. Přijde mi, že je tam víc doma než tady v pražském bytě, asi se tam budeme muset přestěhovat ;-).

posílám předvánoční pozdrav a pár fotek Keší. Komentovat budu jen poslední dvě fotky, kde si Kešmeš hoví na topení. Nebylo by na tom nic neobvyklého, kdyby neležela na čerstvě vypraných, tudíž mokrých ponožkách, a kdyby se po ní nepovalovala čerstvě vypraná, tudíž mokrá záclona. Ponožky už asi skrz naskrz nasáté vodou nebyly, protože jsem zrovna při 1 °C umyla okna a vyvětrala u toho, takže topení dost hicovalo, ale záclona značně mokrá byla, protože ji nechávám jen minimálně vyždímat, aby se co nejvíc vyvěsila, však to znáte. Na fotkách to není tolik vidět, ale ta záclona ji opravdu z jedné strany dost těsně obklopovala a je hodně mohutná, tak i přes kožíšek vlhkost cítit musela. No, ale když topení pode mnou hřeje víc než obvykle, je třeba toho využít :-). Moc lituji, že nemám dům s krbem nebo krbovými kamny, tam by Keší, jako všechny kočky, byla blažená. Přeci jen teplo z kamen je úplně jiný teplo než teplo z radiátorů. Vrcholem dne je stále míček s rolničkou. Po mém příchodu domů už Keší nežadoní jen o kapsičku, ale i o míček. Když jí dám jen masíčko, strčí do něj na chvilku čumák, ale pak se začne dožadovat míčku. Ona samozřejmě dobře ví, do jakého šuplíku míček uklízím, takže nad ním hlídkuje, což v reálu znamená, že se usadí (k velké nelibosti přítele) na drahý nablýskaný reprák nad šuplíkem a kňourá. Až když jí dám míček, se kterým si párkrát zakope, tak se vrátí k masíčku, něco zbaští, pak jde zas kopat, pak zas masíčko atd. Jinak je vše v pořádku, Keší je pořád stejný lumpík, mazlík, jedlík...

Dobrý den, posílám pravidelnou zprávu a pár fotek, i když moc novinek to nebude, dneska jsou to spíš úvahy ;-). Keší přebírá vládu nad vším, co se u nás děje. Pomalu každý den si na Vás vzpomenu, když ráno vstávám, jak jste říkala nebo psala na netu, že tahle minikočička nemá velké prostorové nároky... Musím k tomu poznamenat, že její způsoby, jak mě připravit o polštář nebo i celou postel jsou velmi vynalézavé :-D Nedostatek spacího místa mě obvykle probudí dřív než můj vlastní budík na mobilu a to si pak povídám s Kešmeš, jestli jí to jako přijde normální ukořistit si pro sebe můj pelíšek. Ale označení "povídám si s Kešmeš" není úplně na místě, spíš je to můj monolog, protože mě Keší obvykle ignoruje, spokojeně chrní a nevnímá, co říkám :-). No, ale když se nad tím zamyslím, tak tady platí přísloví "vrána k vráně sedá", protože partner o mě odjakživa prohlašuje, že nechápe, jak něco tak malýho (Vy jste mě viděla) může zabrat tolik místa. Totéž tvrdí o jídle, ale to Kešmeší případ není, ta není tak rozežraná jako já. Momentálně Kešínku moc láká balkon - je na ní vidět, že vyrůstala venku. Jak je teď teplo, tak ji na balkon pouštíme a ona si tam na sluníčku náramně lebedí. Jestli jsem Vás s balkonem vyděsila, tak Vás snad uklidním, že jsme si vědomi toho, že ji tam musíme hlídat. Chvíle, kdy se přestane vyvalovat na vyhřátém betonu a nasávat vitamin D, a kdy kouká "co by, kdyby", je obvykle okamžik, kdy je čas jít domů. Protože to pak má choutky vyskočit na truhlíky na zábradlí a rozhlížet se odtud do celého světa. Jsme na kraji Uhříněvsi, hned u pole/louky, a ona tam skrz mřížování vidí okolní kočky a psy a děti... no, a chce za nimi. I bez živých lákadel by chtěla ven. Je mi jí líto, že ji držíme tak zkrátka a dost blbě se jí to vysvětluje, ale myslím, že to nějakým svým kočičím smyslem chápe. Stejně jako vždycky vytuší, že píšu zrovna Vám - opět ji mám u sebe na klíně a kouká na mě, jakoby chtěla něco říct a něco Vám vzkázat... Jinak teď máme v plánu pravidelné přeočkování, dle Vašich instrukcí. V tuto chvíli jsme, jak se říká v Saturninovi, "ve fázi vyjednávání" :-D. A teď k fotkám. Můžete se pokochat, jak si užívá Keší na balkoně. Já tam obvykle pracuji kolem kytek, ale jednou jedinkrát jsem si ven dala židli pro relax - sama vidíte, jak to dopadlo. Jinak vždy sedím na zemi a hlídkuji. Každopádně letní odpolední dny jsou dny na balkoně. Fotím často, ale málokdy z toho něco je, protože Keší je tam tak šťastná, že se vyfotit nedá - netušila jsem, kolik pohybů obnáší jenom slastné vyvalování :-) Mějte se pěkně, koukala jsem před časem, že Hoover i Michelle a další mají už svůj domov, což mě moc těší. Držím palce, aby se Vám pořád dařilo :-)

Opět se s Keší hlásíme a posíláme pár fotek. První fotky dokumentují Kešíino žadonění o masíčko. Jelikož ta komoda obsahuje poklad v podobě jejích kapsiček, tak ji Kešmeš pečlivě hlídá a kdykoliv se k ní přiblížím, vyskočí nahoru a škemrá :-). A když je náhodou někde daleko a uslyší otevírání dveří komody, měla byste vidět ten úprk za komodou - nebýt to takový drobek, dokázala by převrátit vzhůru nohama všech nábytek, co jí stojí v cestě. Další fotky by se daly nazvat sobotní odpolední pohoda, ovšem více pro Keší než pro mě, protože se ode mě očekává, že se celé hodiny ani nepohnu... No a pak tam máme Kešmeší pelíšek v koupelně vedle hřejícího žebříku a v mojí posteli. Dosti důrazně mi dává najevo svoji nevoli, když se ji snažím odsunout z peřiny, abych mohla jít spát. Oplatí mi to většinou přibližně v polovině noci, kdy se z podpeřiny, kde mě hřeje víc než ta peřina :-), přemístí na polštář a začne mě z něj pomalu vytlačovat, takže se pravidelně probouzím na hraně polštáře, posouvám Kešmeš kousek vedle, ale za hodinu už jsem zase tam, kde jsem byla :-D. A v poslední době se už Kešmeš vůbec nenamáhá se mnou vstávat. Dřív vždycky vyskočila a běžela za mnou, teď si leží dál na polštáři a že postel zastýlám ji nechává také chladnou. To vidíte na posledních dvou fotkách, jak to vypadá. Holt se z ní stala paní domu a budíček si určuje sama ;-) Jinak je to zlatíčko, pořád by se mazlila, ráda nastavuje bříško a moc ráda si nás sama pěkně omejvá svým jazýčkem. A v tom zahradničení, jak jsem psala minule, se velice zdokonaluje, ale je šikovná, zatím nám žádnou kytičku nepolámala. Jen ten nepořádek nechce po sobě uklízet B-) Zdravíčko slouží, menší rýmička, co měla z kraje jara, ustoupila, tak doufám, že to vydrží. Papá pěkně a vždycky se svou "osobitou" asistencí postará, aby i nám pořádně chutnalo B-)

Posílám Vám další pozdrav od Kešmeš a pár fotek. Máme se dobře, jak už jsem psala, Keší je plnohodnotným členem rodiny a je si toho moc dobře vědoma. Hned na první fotce uvidíte, jak to vypadá, když vaříme. I když Kešmeš od stolu nebo od linky zásadně nic nedávám (dostane případně později do mističky), tak stejně celou dobu vaření stráví postáváním vedle mě a škemráním. Dokáže mňoukat takovým žalostným způsobem, že si někdy říkám, že na nás sousedi brzy pošlou zvířecí sociálku :-D Je to pořád stejná lumpice, hledá si nové a nové hračky, moc ráda krámuje v poličkách a ve skříni a poslední dobou si oblíbila zahradničení - vyhrabává z květičánů zem a obírá z kytek suché lístky. Máme doma kytek spoustu, což pro Kešmešpředstavuje široké pole působiště, takže se z nás stali pěkní bordeláři, lux musí být pořád v pohotovosti :-) No, a jak teď už vykukuje sluníčko, tak se na něm Keší celé hodiny vyhřívá. Jinak vše při starém, s papáním je to v pořádku, našli jsme několik druhů kapsiček, které Keší zhltne a neplive, takže vše ok. Mějte se pěkně a pozdravujte celý Váš zvěřinec.

Dobrý den paní Jandová, posílám pár slíbených fotek, jsou dost velké, snad dorazí. Keší se Vánoce moc líbily, především balení dárků si užila - vydatně mi pokaždé pomáhala. Bohužel, jak byla neustále v pohybu, moc fotek se nevyvedlo. Její vlastní dárečky se jí taky zamlouvají, jejich balení a vybalování si náležitě vychutnala. Každopádně mám pocit, že největší radost měla ze samotného balícího papíru - pár kusů jsem nevyhodila a nechala jí na hraní. Jeden z nich si z koberce v obýváku přesunula na dlaždičky do chodby, s rozběhem na něj skáče a vozí se po celé chodbě :-) No, a její tradiční činnost - hlídání krmítka na balkóně rozšířila na hlídání bramborového salátu, ryby a láhve aperitivu, co se na balkóně chladila. Jinak je z ní čím dál větší šmajchlík a ohromná ošetřovatelka - tím svým jazýčkem se mi snaží sedřít celý obličej :-D, má ho opravdu extrémně drsnej, ve srovnání s ostatníma kočkama, které znám. Tak ještě jednou vše nejlepší do nového roku, ať máte co nejmíň práce s opuštěnýma kočičkama! Mějte se pěkně, M.

Dobrý den paní Jandová, zdravím Vás do předvánoční atmosféry a hlásím, že se s Keší máme dobře, stala se plnohodnotným členem domácnosti a už bych si to bez ní nedovedla představit. Udivuje mě, že je neustále schopná vymýšlet, s čím vším se dá hrát, náš byt proměnila v jedno velké hračkářství, takže i takové křeslo není křeslo, ale velmi tvárná hračka s různými variantami použití :-) Chtěla jsem Vám poslat nějaké fotky, ale Keší mi na focení moc šancí nedává. Buď spí nebo lítá po bytě jako šídlo :-D Snad se mi podaří zachytit ji zítra, jak si rozbaluje dárečky, ale mám obavu, že až na dárky dojde, bude chrnět. Každopádně časem Vám určitě zase něco pošlu, až se zadaří. Co se týče její tlamičky, už u kapsiček zakňourá jen výjimečně a papá úplně v pohodě. Možná jí tehdy masíčko jen zalézalo za zoubky, dozadu k dásničkám, nevím, ale jsem ráda, že je to v pořádku. Vypadá to, že co se masíčka týče, bude mít dost jednotvárnou stravu. Koupila jsem jí shebu a ta se jí moc nezamlouvá, ošívá se u ní a prská masíčko všude kolem a trvá jí, než to zdlábne, asi je tam na ní málo tý želatiny. No, budu zkoušet dál. Jinak sleduji kočičí přání, přihazuju kočičkám náhodně a náhodou byl můj první dárek pro číču z "Devítky" :-) Přeji Vám krásné Vánoce a nový rok plný pohody a radosti a držím palce, aby kočičí přání Vašemu útulku co nejvíc pomohlo! Mějte se moc hezky, M

Dobrý den paní Jandová, posílám pár fotek. Nejsem dobrý fotograf a nemám moc kvalitní foťák, takže na výstavu to není. Kešmeš se daří dobře, pořád by se mazlila a dneska si požitkářsky užívala skrz okno sluníčko. Pořád baští jak vrabec, ale když šlo o šunčičku k snídani, tak tu ochutnala moc ráda :-) Jinak je veselá, řádí po bytě, dneska lítaly její hračky vzduchem pomalu mně nad hlavou, vůbec nechápu, jak to dělala :-D Tak snad to "málo baští" je u ní normální. Já jsem zvyklá na takový ty vesnický kočičky, co zdlábnou misku granulí a dvě kapsičky na posezení a pořád mají málo, tak mám asi trochu jiná měřítka. V souvislosti s jídlem jsem se chtěla zeptat na mlíčko. Některým kočkám u nás doma na jihu nedělá mlíčko dobře, jak je na tom Kešmeš? Vím, že mléko není ideální, ale občas pro chuť ho některým číčám dáváme, protože ho prostě milujou. Jinak mi trochu dělá starosti, že se jí asi stýská po společnosti. V noci nechtěla být u sebe v žádném ze svých pelíšků, ale chtěla k nám do ložnice. Jenže na noc ji do ložnice pouštět nechceme, celou noc je tam (i v zimě) otevřené okno, kromě toho jsme si říkali, že ji nebudeme pouštět do postele a na linku, což nám dost možná nevydrží :-), každopádně to otevřené okno problém je. Takže ložnici má v noci zavřenou a na dnešek za dveřmi chvílemi srdceryvně plakala. Doufám, že si zvykne a že časem pro ni nebude problém ani ten všední den, kdy budeme v práci. Druhá kočička nebo dvě by asi pomohly, ale s tím by musel souhlasit i partner, což zatím nesouhlasí. Tak uvidíme, snad to dnes v noci bude lepší. Mějte se pěkně, pozdravujte doma zvěřinec a já se zase ozvu.