Dobrý den, 1. 12. 2020 máme výročí! Tak se po čase hlásím, abyste věděli. Už je to pět let, co jsem byl u vás a co bydlíme spolu s paničkou. Byl jsem tak trochu vánoční nadělení. Od poslední zprávy se toho moc nezměnilo. Stále musím paničku kontrolovat. Zejména, co v té kuchyni vaří a co přinesla z nákupu. Snad přece se něco změnilo. Křesla už neškrábu. Dostal jsem kromě velkého škrabadla ještě kartonová škrabadla. Kartonovou vlnu jsem si oblíbil. Je dobrá i na spaní. Počítač jsem vzal na milost. Už ho neokusuji ani na něm nespím. Pak ty pelíšky, nějak se srážejí. Jsou čím dál tím menší. Naposledy jsem měl 6 kg. Pan doktor, když jsem se byl očkovat, řekl: Bugouši , chtělo by to nějaké to deko dolu. Ono se to řekne. Panička mi dává samé výborné kapsičky a ještě lepší granule. Granule ty já rád. Nejradši má rybu, syrovou rybičku tu miluju. V létě, když pobíhám venku na chalupě, to jde trochu dolu, ale v zimě doma jen baštím a dívám se na televizi a tak je to zase zpět. Jsem kocour domácí, poddruh postelový. Když jsem venku na chalupě, chodím dovnitř na svůj WC. Panička jen kroutí hlavou. S kocourem Barranďákem už moc nekamarádíme. Stále k nám chodí na hlídání, když ty jeho odjedou, ale nelíbí se mu u nás. Je zvyklých chodit ven na procházky a to u nás nemůže. Z 9. patra to jde těžko. On je jiný poddruh. Já mám stejně nejradši paničku sám pro sebe. Jinak mi zdraví slouží. Pokud neprokoušu krabici s mlékem a s chutí se nenapiju a poté to zajím například květy macešek, tak mi nic není. Tato příhoda skončila podrážděnou slinivkou. Ale to je zcela ojedinělý, neopakovatelný případ. S nikým se neperu ani jinak neriskuji. Mám rád sví jistý. Že bych stárnul. To určitě ne. Jak je vidět na přiložených foto jsem stále nejkrásnější kocour v nejlepším věku. Všechny zdravím. A zase někdy. Kocour BUG a panička.

Zpráva od kocoura Buga, Zdravím všechny spřízněné duše. Musím se trochu připomenout. Asi před rokem jsem měl tu čest pobýt. Ale protože jsem ten nejkrásnější kocour ve střední Evropě, tak jsem u slečny Františky dlouho nepobyl. 1.12.2015 jsem se přestěhoval ke své paničce. Ze začátku jsem byl trochu nemocný. ATB to zvládly. Bydlím sám se svou novou (nyní už starou) paničkou a musím říci, že její – můj byt je pro mě akorát. Nejraději mám křesla v obýváku, jsou to výborná škrabadla, všem doporučuji. Taky rohy u notebooku nejsou k zahození, dobře se okusují. Spát chodíme spolu, ale panička se v té mé posteli nějak moc roztahuje a tak vedle mám svůj pelíšek, původně koš na prádlo, pochopitelně s prádlem. Ráno dostanu kapsičku. Někdy se nemůžu dočkat a musím se připomenout. Sednu si k uchu a vrním a vrním až se vstane. Kapsičku mám rád, nejvíce tuňáka a lososa. Přes den mám moc práce. Všechno musím kontrolovat a taky opravovat. Přehled musí být, co kdyby se mi něco hodilo. Taky mám rád stlaní postele, to si hrajeme na schovávanou. Když mám dobrou náladu tak aportuji myšku, kterou nakonec utopím v misce s vodou. V kuchyni sleduji paničku při vaření. Někdy kápne dobrá mňamka (syrové masíčko – to já moc rád). Říká, že bych už mohl vařit za ní. V létě jsem jezdil na chalupu. Auto rád nemám. Kňourám a kňourám až usnu. Zahradu rád mám. Zatím chodím s paničkou na kšírkách, prý než si zvyknu. To tedy nevím jak chce se mnou na těch kšírách dlouho chodit. Mám svoji trasu a jinam stejně nejdu. Na konci léta jsem dostal rýmu. Kýchání, kýchání a teklo mi z očiček. Pan doktor měl hned jasno. Dostal jsem dvě včeličky a na doma pilule ATB. Vše je za mnou. Venku je zima ani se mi tam nechce. Chodím na svou pozorovatelnu na balkon (zasíťovaný). Včera jsem byl u pana doktora – očkovat, odčervit. Už to znám. Mám taky kamaráda – Barranďáka. Chodí ke mně na návštěvy. Bydleli jsme spolu v létě šest týdnů. Jeho lidi byli na dovolené. To bylo něco. Honičky a boxovačky nebraly konce, taky běh překážkový a řecko-římský zápas. Panička říká, že když nejde na krev, nejde o nic. Teď už přijde jen na krátko. Stejně mám radši paničku sám pro sebe. Možná kdybyste potřebovali nějakou kočičku nebo kocourka přes zimu na čas pohlídat, že by jsme nebyli proti. Pár fotek posílám v příloze. Všechny moc zdraví Bug.

Dobrý den všem kamarádkám a kamarádům v útulku od Buga. Mám radost. Konečně jsem bez léků. Dostávám ještě takový sirup, ten mi chutná. Je červený a sladký. Mám vyholené bříško a jednu tlapičku, ale už to pomalu zarůstá. To jak mi paní doktorka dávala infuzi a jezdila mi takovou věcí po bříšku. Teď už paní doktorka říkala, že jsem zdraví, ale mírně obézní. Nemám prý pas. Moje panička říkala, že na tom musíme zapracovat. Já tedy nevím co na mě vidí. Jsem krásný a zdraví kocour, který rád papá a rád si hraje. Masíčko hlavně syrové je přece jen dobrá bašta. Taky mi ještě chutná kefírové mléko, jogurt a syrové vajíčko a granule taky nejsou k zahození. Pas nepas. Jinak jsem stále domácí pecivál. Ven nechci! Je tam zima a cizí lidi. Těch se bojím. Stačilo, když jsem musel jezdit na veterinu. Panička vyhrožuje, že v létě pojedeme na nějakou chalupu. Tak prý s tím cestováním musíme pomalu začít trénovat. No nevím, nevím, to se ještě uvidí. Teď už si chci jít hrát a tak končím. Mnoho pozdravů všem posílá Bug a jeho panička (krmička, uklízečka atd.)

Bug se z vážných osobních důvodů vrátil do depozita a před pár dny se podařilo mu najít nový domov: Dobrá den, paní Kernová, Cesta k domovu proběhla bez problémů. Za vydatné hlasité podpory kocoura. Doma zatím všechno prozkoumává. Čím menší štěrbina, tím zajímavější. Odtok vody ve dřezu a ve vaně je přímo fascinující. V kuchyni sedí na stole a sleduje vše co dělám, jestli by se mu náhodou něco nehodilo na hraní nebo smlsnout. Zatím jí jen granule od Vás. Pečlivě je z misky vybírá a ostatní ignoruje. V noci spí pochopitelně v posteli, nejdále vedle postele na pelíšku. Jediný „problém“ máme s drápky. Jsou opravdu dlouhé. Asi vyrazíme za některým odborníkem. Já to asi sama ostříhat nedokážu. V dohodě o předání je také něco o čipové kartě. Ta zůstává u Vás nebo bych jí měla mít u sebe? Pokud  byste se chtěla na nás přijít podívat, jste vítána.

ve zkratce: zabydlel se, spí v posteli a moc rád si hraje I was so surprised that he fell into the routine so quickly. As soon as I got into bed and turned the lights off last night he stopped playing and immediately came to settle next to me in bed, and slept until I woke up this morning. Thanks, I will do all of that at the Vet :)