Žofin

Žofinek se objevil na našem dvoře spolu s bráchou Adolfem už loni na podzim. Zatímco Adolf byl mazel a našel už nový domov, Žofinek byl naopak dlouho velmi plachý. Přemlouvání a plné misky ho naštěstí přesvědčily a tak konečně putoval do naší karantény. Teď už je z něj velký mazel, ducá hlavou a nadšeně přede. Je čistotný a miluje kočky. Může být i s hodným psem. Vhodný do bytu.

12. 1. 2025 – Žofina jsme před týdnem převezli do pražského depozita. První dny strávil pod gaučem, ale kdykoli jsme k němu přišli a povídali si s ním, nadšeně se mazlil a předl. Z pod gauče ho vždy stoprocentně vylákala kočičí obyvatelka depozita – kdykoli ji viděl, šel se s ní pozdravit. Po pár dnech se přesunul pod postel a jeho výpady byly stále častější. Přes den pospává, ale jakmile se sešeří, začne se vynořovat, dělá nám společnost, vrká a pípá na nás a chce mazlit. S kočkou se vždy nadšeně zdraví, je vidět, že kočky má opravdu rád. Žofinek je veliký kocour a veliký mazel. Přes svou velikost je něžný a nesmírně hodný – miluje drbání na čele a ducá hlavičkou do ruky. Po bytě chodí s námi a tak trošku se plete pod nohy v naději, že se sehneme a pohladíme ho :) V novém domově si určitě bude pár dní zvykat, ale odměnou vám bude naprosto oddaný mazlík. Za kočičí společnost bude moc rád.

19. 1. 2025 – Po 2 týdnech v depozitu je z Žofina úplně jiný kocour. Už se vůbec neschovává, každou chvíli někde loví myšku, večer s námi z gauče sleduje televizi (pokud to jen trochu jde, nacpe se nám na klín), ve dne nám pomáhá při práci u počítače a to vše za neustálého povídání. Jeho pípání a trylkování je nekonečně roztomilé. Začal trvat na tom, že je potřeba ducat čelem o čelo, a kvůli tomu si zvyká i na chování v náručí, protože pak to má blíž :) Čím dál víc se klaníme k názoru, že by mohl být i kocour jedináček, pokud budou majitelé často doma – je velice kontaktní a lidé jsou pro něj to nej. Moc mu nechutnají kapsičky a konzervy, je to spokojený kocour granulový :)

Detail kočky