...moje, všechno je to moje, moje, jenom moje! :-D Aneb spinkala 8 hodin a při protahování po té těžké šichtě žuchla z gauče do hraček :-)

U nás mám názorný příklad individuálního pocitu tepla a teplotního komfortu: Deka na dvojku, na lodžii tropy (32 stupňů), doma dobrých 25. Zatímco Lebeda se začíná smažit jako řízek, z Žížaly je stále hluboce zmrazený šnek :-D

Konečně teplo!

V poledne vychladla elektrická deka. Navždy. Žížala tuhne. Jako fakt je jí strašná zima...

Náhlé hnutí mysli mě donutilo koupit šantu. To, co se u nás dělo, bylo totálně úchylný! :-) Z Lebedy byla jenom hnědá šmouha, ale Žíža i zapózovala. Pak se na tom zeleném napásla, flákla sebou o zem a usnula... Teď řeším, kam se šantou... :)

Až se zima zeptá, jestli nebude naší kočce zima, my odpovíme: Nebude! Na svatého Václava nastal den D, čili den Dečky elektrické :-) A od pondělka vím, kde všechny tři najdu ;-)

Dobrý den,, před necelým rokem jsme si pořídili dvě kočky, sestry Žížalu a Lebedu. Zakoupené zboží je poškozené, né-li dokonce vadné. Žížala : Tato kočka trpí nadměrnou spánkovostí. Netuším, jak to dělá, každopádně dle všech vědeckých předpokladů porušuje zákony fyziky. Kromě onoho nekončícího spánku, je hlavní fyzikální záhadou to, že tato 25cm dlouhá kočička dokáže zabrat místo na celém 2m dlouhém gauči. Další fyzikální záhadou je její schopnost nekonečného absorbování tepla z vyhřívací deky. Deka má tři stupně, kdy třetí stupeň dodává tolik tepla, že si s tím 120 kilové lidské tělo neporadí. Člověk by řekl, že se stupněm tři tedy zmíněná kočka jaksi nevydrží a buď blafne, nebo rezignuje a opustí gauč. Bohužel, ani jedna z předpokládaných věcí se nikdy nekoná. Dalším závažným problémem je strava. Jelikož tato kočka stále spí, je extrémně líná a nikdy neopouští deku, je nutné ji k mističce s jídlem snášet, aby nedošlo k celkové podvýživě. Tato kočka má schopnost jíst z mističky v leže, což je těžko představitelné, ale je to tak. Pokud nějakým záhadným způsobem deku opustí, a ta je následně obsazena majiteli, tak kočka stále obchází kolem dokola jako připravená na lov, čímž nás značně znervózňuje. Pokud tento prvotní psychický nátlak přežijeme, tak se kočka umístí na nejbližší další deku (nevytápěnou) a vyčkává jak šelma na lovu s tím, že předstírá spánek. To, že spánek jen předstírá je jasné z toho, že jakmile se od vyhřívací deky/gauče vzdálíme, tak sice kočka stále spí, ale najednou už na gauči na vyhřívací dece. Ovládá tedy i nějaké teleportovací schopnosti, které dnešní fyzika nedokáže vysvětlit. Lebeda (Lebou): Tato kočka nikdy nespí. Je to záhada. Jednou jsem ji sice viděl spát, ale pak jsem se probudil. Tato kočka je skutečně nebezpečná, jelikož nikdy nespí, tak je stále na lovu. Stačí trochu povytažené nohy z gauče a už si brousí zuby o mé nehty na nohou. Její dlouhý ocásek je extrémně nebezpečná věc. Jakmile si sednu na gauč, tak se kočka připlíží a svým ocáskem lechtivě projede v mých citlivých partií (a nejen tam!). Nevím, jak jsou na tom ženy, ale mně toto moc nevyhovuje. Toto opakuje stále dokola, dokud se neodeberu někam do bezpečí. Její lovecké pudy se probudí vždy, když uvidí mé nohy, jsou pro ni jak magnety. Zpočátku to vypadá jako lísání a lechtání, ale to jen do chvíle, než člověk ucítí první zoubky a drápky. Dále to vypadá, že má nějak poškozené nervové vedení, protože když ji člověk zatáhne za ocásek, je během pikosekundy na zádech s roztaženýma nohama (kéž by moje žena měla také takový ocásek). Tato kočka si tedy při jakékoli příležitosti vynucuje škrabkání, nikdy nekončící škrabkání. Dokáže tedy absorbovat nekonečné množství škrabkání, což je další fyzikální záhada. V neposlední řadě pracuje stále na tom, abychom doma neměli žádnou čerstvou pažitku. Jakmile ji zmerčí, je po ní. Dokážete si asi představit, jaká je to labužnost, když pak na vás taková kočka dýchne. Dalším problémem je, že jsou kočky naprosto stejné a je těžké je rozeznat. Toto způsobovalo značné problémy našemu lísavému kocourovi Kriketovi, který při přiblížení k Lebedě dostal na oplátku mazlení a po opětovném přiblížení, tentokrát k Žížale, dostal facáka. Nicméně to vypadá, že příčinu tohoto chování po půl roce odhalil a již ví, že máme kočky dvě. To je asi také jediný vyřešený problém za poslední rok. Závěrem bych dodal, že si obě kočky odmítají nechat stříhat drápky, umístění do přepravky, která je 3x větší jak ony samy, je nereálné (prostě ježek v kleci s téměř nekonečnou obtížností - najednou nemá kočka 4 nohy, ale 10 a jsou všude). Peníze si nechte, jen ty kočky prosím vraťte prvním Marťanům, co opět potkáte. Předem děkuji za kladné vyřízení S pozdravem

V dubnu to bude rok, co spolu Lebeda a Žížala odešly do nového domova a zjevně jsou tam velmi spokojené. Majitelka píše, že se nejraději válí na elektrické dečce nebo na vyhřáté lodžii. Jedna z velmi oblíbených aktivit je sledování rybiček v akváriu.

Ahoj, po týdnu mám několik oficiálních postřehů a pěkných fotek :-) Lebeda: - jako první se pomazlila, ukázala bříško a zavrněla - sama si přijde pro pohlazení - neskutečně ji fascinuje akvárko a rybičky - den tráví zalezlá ve skříni v horní poličce - má na špičce štíplé ouško, plandavé bříško a delší špičatý ocásek Žížala: - je vidět, ale vůči lidem si drží mírný odstup - moc ráda sleduje televizu - den trávila pod postelí, ale od neděle se válí na dece nebo v pelíšku vedle druhých koček - má asi uprostřed ouška trojúhelníkový záštip, je podsaditější s placatou hlavou a má krátký tupý ocásek Ovšem když se kolem prožene mouraté tornádo, tak poznám prd :-). Ještě se občas leknou, ale to je jenom otázka času. Na jídlo a na záchod si dojdou bez problémů, ale zatím si nezvykly na odpolední nášup v podobě kapsičky/konzervy. Večer vyžerou zbytky. už ochutnaly "rybí polévku" - vodu z akvárka. Na rybičky už jsou čtyři kočky... Takže až pojedeš kolem, tak se zastav :-).