Dlouho jsme se neozvali, tak jsem si řekla, že dáme o tý naší princezně nějaký ten update. Kde začít no. První co asi říct, tak kočička je přejmenovaná, původně jsme měli vybrané Artemis (o trošku lepší výslovnost než u My Xanadu, ale furt to nešlo některým přes jazyk a vlastně nevěděli jak ji říkat), poté jednoho dne přijeli na návštěvu rodiče a bylo jasno, prý na první pohled je to Majda. Postupem času zjišťujeme, že lepší jméno k ní ani vlastně nejde, prostě je to jasná Majdaléna. Má úplně jinou povahu než náš kocour, který je ve směs líný, vybíravý, náladový. Ona je úplný opak, miluje veškeré konzervy, granule, pokaždé víme co od ní zatím čekat, strašně ráda si hraje (naučila se z části aportovat, pouze s jedním jediným míčkem, v příloze video), ale jednu věc mají společnou a to neustálé mazlení. Jak byla velmi bázlivá, tak momentálně spí každý den s námi (když jdeme spát ona taky a vzbudí se tehdy, až uvidí že někdo z nás se hnul), leží v klíně když se dělá něco u počítače, hlídá v koupelně a nejvíc roztomilé je, když si ji vezmeme do náruče ona ducne hlavou do brady a opře se o rameno. Její vztah s kocourem je kapitola sama o sobě, vymýšlí spolu samé číčoviny, lítají spolu po celém bytě, pak po škrabadle, aby toho nebylo málo začnou si hrát, řezat se a znovu utíkat. Jelikož jsou velmi po této aktivitě unavení, lehnou na samotný vrchol škrabadla a začnou se navzájem čistit (teda spíš Majdaléna kocoura, ale i on se někdy dokope do toho), prostě bych řekla že se do něj zamilovala. Je to náš malej černej poklad, společně s tím naším kocouřím prďolou.