Aktualizace: před chvílí na nás dlouze koukala z pod stolku a teď kolem nás i prošla (prošla, ne proběhla!) :-) No, už je zase pod komodou, ale je to šikulka!

Ahooj, tak už je to týden, co jsme si Melody - Mínu přivezli, letí to! Foto bohužel žádné dodat nemůžu, ty víš proč :-D Jak jsem psala, zabydlela se pod pohovkou v obýváku. A protože jsme ji na začátku v obýváku zavřeli, jak jsi radila, aby se trochu vzpamatovala v klidu, tak se pak pár dnů do obýváku bála chodit Andělka :-D jak u blbejch. Díky Míně teď máme novou zábavu - jakmile opustíme obývák a jdeme spát, tak Mína vylézá. Takže my s Vráťou (místo toho, abysme zalehli a spali, než se probudí miminko) sedíme na posteli a čekáme, kdy přijde do ložnice (díky noční lampičce máme přehled). Každou noc se tak ujistíme, že je Mína naživu - a hlavně máme jedinečnou možnost ji zahlédnout :-)) S Andělkou už se taky pomalu sbližují - ze začátku proběhlo nějaké syčení (oboustranné), ale včera v noci už vedle sebe seděly a Mína jí dokonce zalehla místo na skříni u nás v ložnici (!). Lidí se pořád bojí, ale s tím počítáme a vyčkáváme. Náš čas jednou přijde! Dnes Mína dokonce vykoukla z pod pohovky přes den, asi si nevšimla, že na ní sedím. Takže zatím takhle, až se víc prolomí ledy (= až ji uvidíme i ve dne), dám ti vědět :-)

Tak hlásíme snad zdárnou domestikaci. Představ si, že se Mína nechá pohladit :-) Nejprve tak dlouze smutně koukala, jak hladím Andělku, pak kolem popocházela a přisedávala si blíž - až se konečně přiblížila a nechala se drbat asi 5 minut v kuse, vypadalo to, že má velký deficit. To bylo před třemi dny a od té doby se každý den nechá hladit a už míň utíká - i když plašan je to pořád velký a stále tráví velkou část dne pod pohovkou nebo stolečkem. Ale to je asi i Liduškou (miminko), ze které má respekt. V příloze posílám fotky, které se dneska povedly udělat :-)