Odchod, který nejde odvrátit

Černá upíří Buffy si jednoho dne doslova ustlala uprostřed silnice a vypadalo to, že už ji nikdy neopustí. Naštěstí v tu chvíli jela kolem naše kamarádka a vyčerpanou Buffču nám přivezla. Dlouhé špičáky jí čouhají z tlamky jako správné upírce, ale povahu má opravdu milou. Je to velký mazel, hned spokojeně přede a za pohlazení se klidně vzdá i jídla. Buffy je klidnější kočka, je čistotná a protože je drobná, stále bude připomínat malé kotě. Tak zní popiska této neuvěřitelné kočky, která je v naší péči již déle než rok a jejíž věk je odhadován na 9 let. Buffy se už od svého příchodu léčila, byla jí bohužel diagnostikována zhoršená funkčnost ledvin. Dostala ledvinovou dietu, ale žila si spokojeně, aktivní a hravá. Po několika týdnech v karanténě se přesunula do vršovického depozita, kde je dodnes. Začali jsme pro ni hledat nový domov. I když se zúčastnila několika umisťovacích výstav, nevyšlo jí to. Nutno podotknout, že na všech byla středem pozornosti. Mezi klecemi plnými vystresovaných koček si každý všiml Buffy, nadšené ze spousty lidí a pozornosti, která se jí zde dostávala. Lovila hračky, nechala se od kolemjdoucích nosit v náručí, a když už byla unavená, spokojeně usnula. Ptáte se, proč si někdo tak kouzelné drobné stvoření nevzal? Buffy totiž nemá jen problémy s ledvinami. Pravděpodobně po úrazu má hůře průchodný nosík a tak při dýchání chrochtá. Vydává velmi legrační zvuky, které člověka zpočátku i budí ze spaní. K tomu ty upíří zoubky, ocas položený na zádech a placatý jako bobří, celková malá stavba těla a mírný zápach z tlamičky (kvůli ledvinovým problémům byl velký risk uspat ji a odstranit zubní kámen). Tohle všechno dohromady bylo a je neskutečnou kombinací, která mnohé zaujme, ale nikoho bohužel natolik, aby Buffy nabídl nový domov. Pravidelně jsme nechávali dělat krevní testy, které prokázaly, že Buffy trpí chronickým selháním ledvin bez šance na zlepšení. Na konci července začala Buffy náhle hubnout, méně jedla a měla rýmu. Dostala tedy antibiotika a přípravek na podporu chuti k jídlu. Rýma přestala, ale do jídla se jí pořád moc nechtělo. Ve své nejlepší formě měla 2,8 kg, v červenci měla 2kg, teď má 1,5 kg. V půlce srpna jsme opět vyrazili na veterinu – tentokrát bylo i vidět, že ji bolí tlamička při zívání a při kousání – znovu dostala antibiotika a zároveň léky proti bolesti a na podporu chuti. Nechali jsme udělat nové krevní testy, jejichž výsledky jsou oproti červnu výrazně horší. Naši veterináři dávají Buffy maximálně pár měsíců života. A to jen za předpokladu, že začne zase sama jíst, jinak má před sebou jen pár dní. Krmíme Buffy stříkačkou a každý den jezdíme na veterinu na infuze. Po třech dnech na kapačkách začala sama vyhledávat jídlo a začíná pomalu znovu jíst. Zatím málo, takže pořád dokrmujeme, a to se jí nelíbí. I tak je to ale vzorná pacientka – cesta na veterinu ani infuze jí, zdá se, nevadí. Občas se chce v depozitu proběhnout mezi ostatními kočkami, ale většinou je zavřená sama v ložnici, aby se dalo kontrolovat, kolik toho sní a jak chodí na toaletu. Spí s depozitní tetou v posteli, přes den se pak zavrtá pod přehoz a spí. Neopustila ji ani její pověstná hravost a přátelskost. Když za ní někdo přijde do ložnice, většinou ho vítá postáváním na pelesti postele u dveří, má zájem i o kočičí trávu a při kapačkách loví třeba náušnice své pečovatelky, případně hadičku od infuze. Kanylu pro infuze má ve své drobné pacce zavedenou už od pátku. Buffy vždy vypadala jako kotě a zpočátku se tak i chovala – velmi ráda si hrála – hlavně s peříčky na tyči. Lítala po bytě a malá koťata před ní musela být zavírána do jiné místnosti, protože je lovila jako lev loví antilopu. A to s velkou chutí. Teď už nelítá, ani nechrochtá. Má moc klidný dech a tak to není slyšet. Je Buffy tichá a klidná – a to je špatné. Víme, že se nedá nic dělat. Ledviny už jí nikdo nespraví. V tuto chvíli je i stažena z inzerce, protože je zbytečné hledat jí nový domov třeba na měsíc. Ve Vršovicích to zná a má svůj vlastní pokoj. Když chce, jde mezi ostatní kočky a když nechce, prostě si udělá pelíšek v peřinách a spí. Buffy je velmi výjimečná kočka a jsme moc rádi, že jsme měli tu čest ji poznat. Pokud byste se s ní chtěli přijít seznámit, případně rozloučit, kontaktujte Ivanu a dohodněte si návštěvu ve Vršovicích. Buffy společnost miluje. A když jí přinesete něco dobrého na zub (ideálně nějakou vaničku s co nejvíce šťávy), tak bude moc ráda. Depozitní tetu by tedy ještě potěšila finanční pomoc, protože všechny cesty na veterinu, testy, léky, infuze a diety stály už více než péče o dva vrhy koťat včetně očkování. Když přinesete něco osobně, dostanete na místě potvrzení o daru a pusinku od Buffinky. A kdybyste náhodou chtěli Buffy pomoct a nemohli přijít, můžete jí poslat příspěvek na léčbu na 2800060940/2010 se zprávou „ pro Buffy“. Děkujeme.