Každá organizace je jako složitý stroj – všechna kolečka do sebe musí zapadat, a když něco zaskřípe, je potřeba problematická místa řádně promazat.
U Devíti životů to není jinak, i když navenek to může vypadat jako chaos. Proto bychom vás rádi vzali na cestu do hloubi fungování naší organizace. Doufáme, že vám to pomůže udělat si představu, jak to přibližně vypadá i u našich kolegů z dalších sdružení.
Devítka je relativně malá organizace o 4 členech s průběžnou kapacitou kolem 50 koček. A množství koček je právě ta relativní položka – najednou se nám jich sice nevejde moc (navíc všechny musejí projít karanténou a ta má omezenou kapacitu), ale daří se nám většině z nich rychle najít domov. Ve finále se tak za rok dostaneme na podobný počet umístěných zvířat jako organizace s kapacitou 100 a více zvířat. Máme 4 hlavní depozita a v případě potřeby využíváme několik dalších malých depozit. Největší depozitum, kam se vejde až 30 koček, je ve Zvoleněvsi u Slaného. Tam bydlí naše předsedkyně Alena. Další tři jsou pražská (Františka, Ivana, Zuzana), minidepozita máme v Kralupech, Praze a okolí.
Kočky si můžete adoptovat ze všech depozit, ale při předání zvířete do naší péče máte jen jednu možnost – Alenu ve Zvoleněvsi. Ta pracuje jako účetní ve velké firmě a má ráda pořádek v účtech i v kočkách. To ona ví, zda a kdy budeme mít v karanténě místo pro další zvířata, kontroluje termíny očkování a odčervení, s ní si můžete dohodnout kastrace koček. Vstává brzo a v práci tím pádem končí dříve, než většina z nás. Doma ji ovšem nečeká kávička a seriál, ale mnoho kočičích záchodů, kočky toužící po mazlení a také ty, které potřebují ošetření, odčervení atd. Kromě toho je u nás ona tím člověkem, který vozí kočky na veterinu a má pod sebou kastrační program. Pokud o víkendu není na odchytu nebo na veterině, věnuje se s manželem stavbě karantény (předtím voliéry, v budoucnu přestavbě místnosti pro kočky a terasy pro kočky,..). Každé úterý navíc jezdí do Smečna provozovat felinoterapii. A nesmíme zapomenout na komunikaci s krmiči a péči o venkovní kočky. Přitom všem jí samozřejmě nezbývá čas na starost o web a propagaci. Její noční můrou je podle všeho jakékoliv focení koček, voliéry, dárků z Kočičího přání….
A od toho jsme tu my z pražských depozit. Ivana, která pracuje jako hospodářka v neziskové organizaci, vytvořila a spravuje celý web a ve volném čase převáží různé věci mezi Prahou a Zvoleněvsí, kde velmi často i stráví víkend a pomůže se stavbou. To vše samozřejmě až po pracovní době, která jí končí kolem 16 hodiny. V depozitu mívá kolem 5 koček. Navíc se stará o krámek – to znamená objednávat a přijímat zboží a na druhou stranu předávat a rozesílat objednávky, chystat krámek na akce, vše fotit, jezdit na akce… Tam už s krámkem pomáhají i ostatní.
Třeba Zuzana, která je navíc specialistkou na vymazlování plachých koček a na koťata, v depozitu mívá 4-5 zvířat. Vyrábí náušnice, umí být velmi milá úplně na každého a stejně jako s plachými kočkami má trpělivost i s lidmi. Je členkou projektu Strom splněných kočičích přání, kde má stejný úkol jako v rámci Devíti životů – odepisovat na všechny možné dotazy a zadávat zvířata do nabídky; pro Devítku pak řeší objednávky krmení a chovatelských potřeb a vyjednávání výhodných cen pro útulek. Bohužel stejně jako Ivana a Alena neustále bojuje s nedostatkem času, protože ve svém náročném zaměstnání je každý den minimálně do 18 hodin.
Všechny tři již zmíněné vlastní řidičský průkaz a automobil, jsou tedy pojízdné. Zato Františka je v tomto směru plně závislá na pomoci ostatních a lepší už to nebude. Proto se sama nedostane vlastně ani do Zvoleněvsi, která má s Prahou prachmizerné spojení. Její devizou je velmi flexibilní pracovní doba lektorky. Ale pozor – nikdy jí nevolejte před 9 hodinou ráno, moc by vás nevnímala. Františka má stejně jako ostatní pražské depozitářky malý byt s kapacitou cca 5 koček a specializuje se na starší zvířata. Přijímá ráda návštěvy, řeší veškerou komunikaci s médii a veřejností a to i za Strom splněných kočičích přání, kde má navíc na starosti komunikaci se všemi útulky. Také píše články a texty na weby a stará se o sociální sítě, dárce a pomáhá vymýšlet různé akce a projekty.
Protože věcí, které spolu potřebujeme probírat je hodně, a není možné si vše pamatovat, založily jsme si na jedné sociální síti několik uzavřených diskuzí. V jedné je třeba rozepsáno, kde se nacházejí které kočky a jak je zaplněná karanténa, v další diskuzi plánujeme akce nebo vše kolem krámku. Šetříme tak výdaje za telefon a vyvarujeme se případných zmatků a nedorozumění. Díky tomu jsme i v každodenním kontaktu, nebydlíme přece jen úplně blízko sebe. Osobně se potkáváme na akcích pracovních i soukromých a samozřejmě na výroční schůzi.
Nepostradatelnou součástí Devítky jsou naši dobrovolníci: Eva, která pomáhá na akcích a inzeruje nám zvířata; Jarka, která depozituje a vyrábí věci pro krámek; Anička, která dokáže zařídit granty a finanční podporu a ještě vyrábí šperky; Jana která provozuje felino- a canisterapii; Lenka – autorka Kočičího přání, se kterou tuto akci pořádáme; Věra, která nám zadává kočky do Kočičího přání a rozesílá stovky fotografií; veterináři se speciálními cenami pro naše kočky; Lucka, Vyara a další „krámkoví“ pomocníci, depozitář Jirka a další…
Vánoční setkání s dobrovolníky. Zleva nahoře: Jarka, Věra, Jana, Alena, Zuzana, Lenka, Františka, Tereza, Anička, Lucka. Zleva dole: Ivana, Vyara, Eva, Helena, Kamila.
A cože děláme, abychom se nezbláznily? Nějaký ten volný čas nám naštěstí pořád ještě zbývá, a tak se těšíme na léto, až zase budeme sedět společně i s našimi dobrovolníky na pražské Náplavce a drbat, nebo až vyrazíme na grilovačku k někomu z nás.
Snad teď lépe pochopíte, proč nemůžeme vždy obratem vyzvednout pytel granulí, který nám chcete věnovat, nebo v pracovní době běžet odchytit bezprizorní kočku. A věřte, že my bychom to udělaly rády!
Napsala: Františka