Nedávno jsme zde psali, že řešíme problém co s neléčitelně nemocnou kočkou Van Goghovou, u které histologický rozbor prokázal zhoubný nádor s metastázami v pokročilém stádiu a vzhledem k jeho velikosti a poškození ucha ani operace nebyla doporučena. Co teď ale s kočkou? O lidskou společnost nestála, mezi další zvířata ji pustit nešlo – průběžně jí z ucha odkapává krev nebo hnis a i když není infekční, do bytu ji volně nepustíte. Zavřená v karanténě nejenže zabírala místo nově příchozím, ale hlavně trpěla nedostatkem pohybu a stresem. Veterináři navrhli uspání ve chvíli, kdy se bude trápit. Kočka ale pěkně jí, nemá bolesti a určitě by ještě zasloužila trošku radosti ze života. Představa, že by měla zbytek života strávit v karanténním boxu byla pro nás nepředstavitelná, a tak bylo po delším rozhodování a konzultaci s depozitářkou Věrou a veterináři rozhodnuto, že Van Goghová dožije tam, kde je zvyklá. Absolvovala tedy kastraci a byla vypuštěna tam, odkud přišla. Může si užívat jarní sluníčko, krmení má dostatek, je pod neustálým dohledem a až jí bude zle, odvezeme ji na veterinu a její trápení ukončí veterinář. Doufáme, že jsme rozhodli nejlépe z danných možností. V tuto chvíli si Van Goghová nahřívá kožíšek na čerstvém vzduchu a je jí lépe než v karanténě.